Adaptační kurz - slovem

Adaptační program TROSEČNÍCI

 1. den

je za námi. Seznámili jsme se s účastníky a programem kurzu, s pravidly komunitního kruhu a společně vymysleli pravidla adaptačního kurzu.

Pak jsme se pustili do vyprávění příběhu, jak jsme ztroskotali a stali se „trosečníky“. Heslovité vymýšlení „krizového scénáře“, společné vytvoření a sepsání vzkazu, který po obědě půjdeme poslat po vodě.

Po odeslání vzkazu v láhvi jsme se učili spolupráci, pomoci druhým, trpělivosti, posílení vzájemné důvěry a dalším dovednostem v různých aktivitách:

„Rozplétačka“

Motivace: jste právě v pralese a už se začíná stmívat, dostali jste se mezi liány, a tak se musíte rozmotat, ale nesmíte se pustit, jinak by se vám někteří členové mohli ztratit.

„Vedení slepého“

Motivace: některým členům posádky při ztroskotání zůstalo v očích hodně soli a tím špatně vidí, ale vy se potřebujete dostat na jiné místo na „ostrově“, a proto vás čeká úkol pomoci těm, kteří nevidí a převést je bezpečně na dané místo.

„Bažina“ – po daném území se mohou pohybovat jen po papírech a to tím způsobem, že si jej posílají v řadě odzadu dopředu.

„Boj o potravu“ – ukořistili jsme potravu a teď ji musíme dostat k lodi, abychom ji zpracovali. Ale musíme ji uchránit před divou zvěří a to tak, že kolem ní uděláme kruh a budeme ji posouvat až na dané místo. Míč představuje potravu.

Po večeři jsme si zahráli společně hru na komunikaci a porozumění a udělali zhodnocení celého dne, co se dětem líbilo, nelíbilo, jaký to v nich nechalo pocit nebo zážitek.

2. den

Po ranní rozcvičce a snídani jsme se opět pustili do práce.

Ve hře „Sociální percepce“ se žáci učili, jak dobře dokážou odhadnout člověka na první dojem.

Motivace: Jak dobře bychom dokázali odhadnout někoho druhého při prvním setkání – např. když potkáme někoho cizího na ostrově.

Po svačině následoval program „Nejlepší způsob komunikace s domorodci – naslouchání“

Žáci se učili, co se jim při komunikaci nelíbilo, nebo jim bylo dokonce nepříjemné, jak to většině nejvíce vyhovovalo apod.

 „Můj znak, můj erb…“

Žáci si vytvoří svůj vlastní erb, který vyjadřuje – toto jsem já, to jsou mé hodnoty.

Při hře „Kruh důvěry“ se učili věřit jeden druhému a vzájemnému přátelství.

Pak konečně přišel vytoužený oběd a odpolední klid. V době odpoledního klidu si vymýšleli aktivity, soutěže, hry, vystoupení aj., aby nám ve vlastním programu předvedli v čem vynikají.

Po odpoledním klidu se učili poznat projevy nálad, různých pocitů … ve hře „Jaký jsem?“

Motivace: Na ostrově, a pak i na lodi, může mezi nimi propuknout tzv. „ponorková nemoc“, která se projevuje změnou nálad, různých pocitů a podobně.

Aktivita „Létající balón“

Zábavná názorná pomůcka, která slouží k analýze problému (ve třídě, pracovním kolektivu, studijní skupině apod.) a k nacházení východiska pro efektivní řešení. Při této aktivitě jsou schopni analyzovat problém a navrhovat jednotlivé kroky řešení, umějí spolupracovat ve skupinách, vyjadřovat a argumentovat své postoje.

Hra „Zvolení rolí na cestu zpět lodí“

Žáci se museli rozhodnout, na jakou roli by na lodi byli vhodní kandidáti a snažili se svou volbu obhájit před ostatními.

Pak následovalo „Sedni si vedle mě do lodi, protože…“, které slouží ke zjištění vztahů ve třídě, kdo s kým přátelí a kdo naopak zůstává stranou třídního kolektivu.

A pak už jen večeře a večerní program, který žáci užili v kolektivních sportovních hrách. A nakonec následovalo zhodnocení celého dne, co se dětem líbilo, nelíbilo, jaký to v nich nechalo pocit nebo zážitek, co si myslí, že je čeká zítra atd.

3. den

I když ráno bylo chladněji, tak jsme si hezky zacvičili a po ranní rozcvičce jsme se vrhli na úklid a balení. Když jsme to zvládli, zašli jsme si na snídani a opět hurá do práce.

Aktivita „Jak se dnes cítím…“

Zopakovali jsme aktivitu z prvního dne a tentokrát se žáci rozmístili na „smajlíky“ Je mi smutno a Těším se … většině bylo smutno, že pobyt už končí a někteří se těšili domů. Ti, co se těšili, si ale uvědomili, že adaptační pobyt končí a připustili, že jsou také smutní.

 „Dušíci“

Žáci vybarvili takového dušíka na obrázku, jak se vidí ve své třídě, a vysvětlili, proč si vybarvili právě toho dušíka. Společně tak vytvořili třídu jako strom, kde každý má své místo.

 „Vlastní program“

Žáci si připravili vlastní vystoupení a ukázali dovednosti, které umí a ve kterých vynikají. Např. skládání Rubikovy kostky na čas, taneční vystoupení, zpěv, moderní gymnastika aj.

 „Klubíčko“

Na závěr celého adaptačního pobytu si žáci v kruhu posílali klubíčko, které postupně rozmotávali, ale stále svůj kousek drželi. Ten ke komu klubíčko došlo, řekl svou zpětnou vazbu na třídenní adaptační kurz. Až se všichni vyslovili, uvědomili si, jak jsou spolu vzájemně propojeni A i když se již museli rozloučit, aby jim to však nebylo líto, tak si každý ten svůj kousek odstřihl a vzal si jej domů.

Závěrem jsme společně zhodnotili celý pobyt, udělali společnou fotografii a každý účastník obdržel svůj vlastní diplom o absolvování kurzu. Pak jsme už jen počkali na autobus, který nás odvezl zpět ke škole.